Opěvují ho básníci i skladatelé. Je výjimečný a nevypočitatelný. Jako jediná evropská řeka teče ze západu k východu a ústí do vnitrozemského moře. Jeho delta je rájem pro statisíce ptáků. Dunaj. Letos byl zařazen mezi deset nejohroženějších řek světa...
Dunajských břehů se letmo dotkneme v Bratislavě. Západ slunce halí město i řeku do ...milosrdných barev.
Komárno se pyšní projektem "Nádvoří Evropy", ale nás spíše zajímá důstojnický pavilón, jehož fasádu zdobí heslo Františka Josefa I Viribus Unit - V jednotě je síla. Jak ironické v tomto schizofrenním městě. Do Dunaje se zde vlévá Váh a ředí jeho mezinárodní vody slovenským temperamentem.
Ostřihom (Esztergom) - rodiště prvního maďarského krále Štěpána, jehož jméno nese impozantní bazilika, která ční nad vodami Dunaje jako obrovský vykřičník velikosti církve. Celých 57 let byl zničený most symbolem napětí mezi formálně spřátelenými zeměmi - jak ekumenické... ale řece je to jedno. Sdílí a spojuje oba břehy bez otázek...
Náš první letošní drif je za námi. Rozbouřené Severní moře, zasněžené pláže, majáky... tak po tom toužila naše suchozemská středoevropská dušička. A jak to všechno dopadlo? Myslím, že za vše hovoří tento úryvek z první zprávy o driftu baltském:
Itálie mi z neznámých důvodů přirostla k srdci. Těším se vždy na tu kombinaci nafintěné voňavé země s tím, tak trochu „balkánským“, nepořádkem. Na kombinaci patetické historie s drobnou ošuntělou přítomností. Itálie voní po kávě a čerstvých koláčcích. Itálie křičí a gestikuluje. Itálie troubí a čmoudí. Ale také uchvacuje ledabylou elegancí. Ale dosti již vyznání. Vydejme se zpět, či vlastně kupředu: do krajiny roztodivné a tajuplné. Překročme Rubikon a vrhněme kostky… 
Mezitím, než se nám podaří upravit a naplnit naše stránky novým obsahem, můžete nahlédnou do internetových archivů Železničáře - týdeníku Českých drah, kde se naše cestopisy víceméně pravidelně objevují