Poetické cestopisy - DriftBooks

Šumavské e-nakladatelství / Tolarova 355, Volary / IČ: 637 61 386

Partnerské weby

VOLARY.EU

Informační portál města Volary


Stifterův pošumavský železniční spolek


Osobní stránky volarského písmáka a driftera


Vše o dění v rázovitém šumavském městečku Volary

Respektujte, prosím, naše autorská práva. Děkujeme

Licence Creative Commons
Poetické cestopisy, jejichž autory jsou Petr Čmerda a Roman Kozák, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Práva nad rámec této licence jsou popsána zde: http://driftujeme.vesele.info.


Statistika

RSS

RSS

Toplist

TOPlist

Driftující drobnosti

Petr Čmerda - Drift a čaj

Zápis z ustanovující schůze Přátel čaje, driftu a vůbec...aneb čajujte volně a svobodně a driftujte pohodlně.

  Dvacátý osmý říjen jistého dávného roku se stává slavnostním nejen pro naši vlast, nýbrž i pro přátele čaje, driftu a vůbec…

Tento den oslav zakládání a počátků zdá se vhodným k zformování čehosi, co se objevilo, co funguje a čemu bychom rádi dali jakýsi punc oficiality. Není k tomu třeba psát ústavy, zákony či rozdělovat funkce. Chceme jen vložit do okrasné, dokonale symetrické bedýnky věci naprosto neuspořádatelné, chaotické a neuchopitelné, neb nelze spoutat pocity, emoce a ideály. Ale protože právě o toto se snaží lidstvo od nepaměti, a protože tento den slaví jeden takový pokus, i my se přidáváme a pokusíme se stvořit nestvořitelné... (celý článek)

 

  Jako svou základnu zvolíme Černý Kříž – místečko uprostřed temných šumavských hvozdů. Místo daleko od civilizace a přesto blízko. Místo křížení šumavských lokálek a lesních cest. Místo, jehož se dotýká Vltava a které se choulí v náručí hustých smrků. Černý - a přesto pro-sluněný. Kříž – pod kterým rádi ohneme hřbet. Tento mystický koutek Šumavy plný protikla-dů, tento pohádkový svět,  stane se svědkem založení a stane se kmotrem našeho okultisticko – cestovatelsko – čajového společenství.

Ča  -  Dó

  Čaj a drift. Dva pojmy zdánlivě nesouvisící. Čaj – jako zenový nápoj, který nám zpříjemňuje chvilky odpočinku. Tyto listy promnuté rukou mladé sběračky první úrody. A suchý list, zastavený ve svém růstu fermentací. List, který znova rozpučí v horké vodě. Symbióza zastavení a pohybu. Brownův pohyb alkaloidů. Vůně vzdálených zahrad. Nápoj, jenž unáší vaší mysl. No není to vskutku symbolické vyjádření driftu života?

  A proto také čajovým obřadem zahájíme setkání společně laděných duší. Po hlubokém studiu různých druhů obřadů – od tradičních ortodoxních japonských, přes školy vycházející z reformátorského hnutí mistra Sen No Rikjů, čínského kung-fu-tcha až k uvolněným čajovým mravům taoistů – docházíme k názoru, že nejrozumnější a nejvhodnější bude založit školu svou vlastní.

 

  „…vodu naberte nejlépe z prostředku řeky za noci úplňkové, provoněné právě zrozenými nočními květy. Proudem nechte omýt konvici až se naplní a celá prodchne energií vody a místa. Naslouchejte zurčení proudu a nechte své myšlenky alespoň na chvíli plout spolu s řekou. Do svetru nachytejte něco nočního vánku a odvahy nočních dravců. Voda ať očistí rozháranou denní realitu, nechte v ní rozpustit své pochyby…“

 

  Snad takto nějak zněl hlas starého mistra v mé mysli. Snad tato slova prosvětlovala temnou cestu k břehům Vltavy. Tato slova a odlesk hvězd na naší konvici. A poté odvážný rek – bohatýr Roman Romanovič Kozák – ataman šumavských planin a blat vkročí dvakrát do téže řeky, aby konvici tepanou rukama tibetských lámů naplnil vodou českou – vltavskou a tímto rituálem očisty a plněním zahajuje setkání driftujících milovníků čaje a vůbec. Ano, element, důrazně určující chuť, vůni a tedy celkový dojem z nápoje je samozřejmě – voda. A tak padá volba na vodu vltavskou. Vodu řeky rodící se nedaleko Černého Kříže. Vodu, která napájí šumavské louky, která omývá zdi těch nejkrásnějších českých měst, která inspiruje… Řeka, kde se mísí studený a teplý proud. Tato voda stane se úhelným kamenem našeho nápoje a dá tak jméno naší nové čajové škole:

 

Čajová škola VL - THÉ  -  VSKÁ 

  Noc je černá – černější než kříž, co dal tomuto místu jméno. Jako bychom s vodou do kon-vice nabrali i veškeré světlo hvězd…Nad vodou vltavskou vznáší se duch čajových zahrad himalájských. Vysokohorský vítr prohání se šumavským údolím. Po trávě Mrtvého luhu dupe stádo jaků…T(h)é noci se střípky noci louhují v temně studené vodě. Silný nálev prosvětlený jasmínem hvězd. Meditujeme na břehu a vkládáme ruce do vod. Prosíme ducha řeky, prosíme ducha čaje, prosíme ducha driftu, nechť se v temto večer spojí v dokonalé harmonii.

  Cesta od řeky je plná křoví a hloží. Prodíráme se statečně tmou. Čajový domek problikává mezi stromy… Lisujeme svou radost do úhledných čajových tabulí, které uložíme pod práh dopravny Černý Kříž.

  Rozhodli jsme se, že naše čajová škola nebude omezena žádnými pravidly, předpisy a podobným harampádím. Naším jediným mottem nechť je:

 

"Čajujte volně a svobodně a driftujte pohodlně"

( Petr Ferdoš Čmerda )

 

Žádné komentáře
 
Každá z našich cest má svého ducha, na každé objevíme další z pramenů Nilu. Cestujeme staromódně, cestujeme vlakem, jízdní řád je nám matkou, improvizace milenkou. Mapa je pro nás grunt, romantika špunt! Oh, teď jsem se prozradil – a tedy přiznávám: ano, cestujeme romanticky... Webmaster: Petr Ferdoš Čmerda © Roman Kozák & Petr Čmerda 2005 - 2012