Poetické cestopisy - DriftBooks

Šumavské e-nakladatelství / Tolarova 355, Volary / IČ: 637 61 386

Partnerské weby

VOLARY.EU

Informační portál města Volary


Stifterův pošumavský železniční spolek


Osobní stránky volarského písmáka a driftera


Vše o dění v rázovitém šumavském městečku Volary

Respektujte, prosím, naše autorská práva. Děkujeme

Licence Creative Commons
Poetické cestopisy, jejichž autory jsou Petr Čmerda a Roman Kozák, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Práva nad rámec této licence jsou popsána zde: http://driftujeme.vesele.info.


Statistika

RSS

RSS

Toplist

TOPlist

Přečtete si...

   … kancelář malé okresní policejní stanice se topila v nedělní nudě. Ticho prořezávalo jen ševelení zastaralého harddisku služebního kompjůtru. Ze sledovacího monitoru blikalo prázdné náměstí a i tváře hledaných zločinců zíraly z nástěnky jaksi nezúčastněně.
 
   Vedoucí směny komisař Tatrmén pečlivě čistil objektiv své starodávné Leicy a jeho kolega rotný Jelimén zase pucoval troubel své oblíbené dýmky, když tu se znenadání rozeřvala dispečerská linka…
 
 „Tady dispečer, volám Volary!“
Tatrmén po očku koukl na kolegu a nesměle zmáčkl tlačítko: „Říkáte Volary? Určitě jste myslel Volary? Tady komisař Tatrmén“
 „No tak kurva chlapi, jasně že volám Volary, sem to řek snad jasně, né! Volary!“
 „Aha, tak tady jsou tedy Volary…“
 „Jo!“
 „Ehmm, a co jako jo…?“
 „Co? Jo, jóó´- tak chlapi neválejte si tam ty šunky. Máme tady nápad! Potřebuju, abyste zrealizovali nějakou tu prácičku“
 „No, my jsme tady zrovna docela v kalupu, tak nevim, jestli se k tomu dostaneme, dispečere… Vo co by jako šlo?“
 „Kurva chlapi, říkám, že tady mám nápad. De vo hledačku. Tak hele, poslouchejte, jo… Tak jde vo chlapa, teda jako pohlaví muž, věk 33, jméno Ježíš – kurva, ty volové dávaj těm děckám dneska ména, co chlapi? Ztratil se prej z ňáký zahradnický párty. Vohlásil to nějakej Tomáš, ale nevím, nevím, moc mu nevěřím, páč vypadá trochu jako bezdomáč, prostě ňáká socka, žejo… prej si dělali mejdan, dvanáct chlapů, ty vole, to musela bejt nějaká banda buzerantů, cóó – ha, ha, ha?“
 „Ano, dispečere, ale co jako s tím máme dělat tady ve Volarech?“
„No ždyť to řikám, chlapi, kurva nežerte mně! Zmizel tam vod vás, z ňáký zahrady … Prej ho lízli ňáký náckové nebo co a von jako, že se určitě za tři dny jako vrátí. Jenomže je to půl roku a Ježíš nikde. Tak nad tím si myju ruce, chlapi… Je to vaše. Podezdřelej je ňákej Jidáš, že snad tam bylo třicet českejch na stole, nebo co…
 
Komisař Tatrmén a rotný Jelimén se na sebe překvapeně podívali.
„Nuž, to nás asi čeká pěkná prácička, co Jeliméne?“
„To jako že to berem, šéfe?“
„No vypadá to, že nemáme na výběr, drahý kolego. Tohle vypadá na velkej případ, na který již dlouho čekám. To si rozhodně nenechám přebrat těma nafoukancema z ústředí. Zabalte dýmku. Vyrážíme do terénu…na sever a pak na jih...“ (pfc)
dRIFTEŘI...Pro ty, kteří již netrpělivě očekávají další popis našich polských dobrodružství, nabízím pro nervy drásající chvíle čekání více než dobrou "náhradu" v podobě knihy polské autorky Olgy Tokarczukové Běguni neboli poutníci (v českém překladu by asi nejlépe odpovídalo slovo „běžníci“, ale já je nazývám prostě a jednoduše "drifteři"), což  byli příslušníci ruské starověrecké sekty, jež věřila, že tělo je svaté a nedotknutelné pouze v pohybu, že dokud se člověk nezastaví, nemůže zkamenět a ďábel, který vládne světu, je proti němu bezmocný... (celý článek)
čdMezitím, než se nám podaří upravit a naplnit naše stránky novým obsahem, můžete nahlédnou do internetových archivů Železničáře - týdeníku Českých drah, kde se naše cestopisy víceméně pravidelně objevují

 


 

Francie 2005 - Bretaň : Rozeklané atlanské břehy...

Itálie 2006       - Portovenere: Golfo di Poeti

Anglie 2006     - Cornwall, Wales: Ostrovní železnice

Dánsko 2007  - Grenen: Expedice Dánsko

Francie 2007  - Perpignan: Cesta do středu vesmíru

Dva slovutní ( a jediní ) členové českého klubu záhadologů a fantasmagoriků – členové Královské akademie věd : president Lord Roman Kozakovič Tatermén a tajemník, pokladník a nosič čajové výstroje sir Peter Čmerdoson Jellimén se chystají vyřešit další záhadu…
 
Ano, vážení přátelé…
Každá záhada, která tíží tento svět tíží i nás. Stává se z ní nesnesitelné břemeno, jež nás strhává do temnot nekonečných výčitek. Tyto nejistoty vyvolávají nerovnováhu ve světové harmonii a narušují tak jednoznačný pohled našich akademických vědců.
A proto byl založen Klub záhadologů a fantasmagoriků. Naším cílem je nastolovat klid vašim duším. Již žádná nejistota, žádné okousávaní nehtů před neřešitelným. Naším bystrým okem a jasnou myslí vnášíme světlo do těchto temnot…

Úvodní část neuvěřitelných dobrodružství našich cestovatelů Dona Taterména a jeho věrného druha Pedra Jelliména najdete zde:

PODIVUHODNÉ PUTOVÁNÍ

Bude se jednat o shrnutí našich minuloročních cest. Letošní rok zatím nám zatím nebyl cestovatelsky nakloněn a navíc jsme chtěli přenechat trochu té slávy i našemu příteli a kolegovi Indiana Jonesovi...

(vydala Mladá fronta - edice Lidé a země - svazek 16, Praha 2006)

   "Vydat se na východ znamená vidět a shledávat svět za sítem, jehož otvory neustále rostou. Co se na Západě zdá už dávno přefiltrováno a vyhozeno do výlevky tu projde a stále životaschopné oblažuje oči i duši cizincovu ... ze všeho nejvíce ovšem času, neboť lidé tu ještě nepříliš chápou, že zmenšování a zkracování šetří čas. čas, zdá se, spíše přebývá než chybí, čas trvá a lze ho dostat pěkně v celku, nikdo nekouskuje na pečlivě odměřené dílky. Spěch, toť úkaz vzácný a hodný stejného opovržení jako u nás lenošení ... Že čas plyne jinak není tím jediným, co se dá v Íránu objevit. Namátkou: nákup zabalený jen tak do novin, nekvašený chleba, hrubozrný co má v sobě plevy, živý jogurt bez chemie, ale taky nefalšované emoce, projevy radosti a smutku tak silné, že by se za ně u nás určitě styděli. I obyčejná zvědavost je tu vlastně docela neobyčejná..." Jiří Sladký

Velmi příjemný cestopis bez "bushovských" předsudků o ose zla, okořeněný špetkou orientální moudrosti a přislazeno nerafinovaným humorem...-pfc-

Doporučuji všem fandům dobré fotografie a dobré zábavy.

Fotodeník z cesty vlakem kolem republiky - téměř 4000 kilometrů - téměř nonstop... V hlavní roli vlaky, nádraží, koleje a spousty pocestných...mimo jiné se tu mihne i nádraží volarské. Kniha vyšla minulého roku v nakladatelství Labyrint.

Více o knize a autorovi zde:

 http://labyrint.net/autori-labyrint-martin-langer.html

Navíc je možné shlédnout i dokument o této vskutku podivuhodné cestě zatím první a druhý díl s názvem Cesta kolem - balada o stroji a čase...rozhodně jukněte:

http://www.youtube.com/watch?v=kYNtDGbNBI8

   "Průklepy lékařských dobrozdání z psychiatrické léčebny byly psané na erárních psacích strojích, na kterých se nikdo už po léta neobtěžoval štětečkem vyčistit klávesy, takže éčka, péčka, déčka atd. už dávno neměla mezírku v uzavřené plošce toho písmene, byla spečená a umaťchaná a a tak vůbec, navíc to bylo namaštěné všechno dohromady s jednoduchým řádkováním, takže háčky a čárky nad písmeny prorážely kontury písmen v řádce nad nima. A to nemluvím o "o". "O" totiž, jak malé, tak i to velké, bylo prakticky bez vyjímky vyražené a vypadlé...zela po něm jen díra. Byla to právě ta díra, kterou se blázni jako já, ale zaručeně i spousta jiných, protahovali do světů ZA ANAMNÉZAMA. Byly to ječící, řvoucí, doširoka rozevřené huby jako na Výkřiku od Muncha... "

(I.P. - Třicet dva chwanů)

Říkal jsem si, že frázi "...tento cestopis ...

1  
2  
 
Každá z našich cest má svého ducha, na každé objevíme další z pramenů Nilu. Cestujeme staromódně, cestujeme vlakem, jízdní řád je nám matkou, improvizace milenkou. Mapa je pro nás grunt, romantika špunt! Oh, teď jsem se prozradil – a tedy přiznávám: ano, cestujeme romanticky... Webmaster: Petr Ferdoš Čmerda © Roman Kozák & Petr Čmerda 2005 - 2012