Dunajských břehů se letmo dotkneme v Bratislavě. Západ slunce halí město i řeku do ...milosrdných barev.

Komárno se pyšní projektem "Nádvoří Evropy", ale nás spíše zajímá důstojnický pavilón, jehož fasádu zdobí heslo Františka Josefa I Viribus Unit - V jednotě je síla. Jak ironické v tomto schizofrenním městě. Do Dunaje se zde vlévá Váh a ředí jeho mezinárodní vody slovenským temperamentem.

Ostřihom (Esztergom) - rodiště prvního maďarského krále Štěpána, jehož jméno nese impozantní bazilika, která ční nad vodami Dunaje jako obrovský vykřičník velikosti církve. Celých 57 let byl zničený most symbolem napětí mezi formálně spřátelenými zeměmi - jak ekumenické... ale řece je to jedno. Sdílí a spojuje oba břehy bez otázek...

Políbím ženu, poceluji svých čtyř dětí a nasedám do motoráčku šumavských drah. Utahaný a ošuntělý vůz, který slovy klasika „prodělal již několik sovětských ofenziv“ klinká, řinčí, chrochtá a skáče, takže vésti smysluplný dialog víceméně nelze. Mlčíme, a já pozoruji za oknem usínající Šumavu. Tma si pokradmu ukusuje z její krásy. Bílé zuby bříz plné nikotinových skvrn, uzardělé smrky, pošlapané listí a rozesmáté stádo laní. To vše nenávratně mizí v její náruči a temnota uchvacuje i mou mysl. Jaká bude tato cesta? Těším se? Nevím, i když vlastně už samo opouštění rodné vísky je tak trochu vzrušující. Vzdávám se své večerní sprchy a pohodlné postele. Přijdu o teplou večeři. Místo do monitoru svého PC budu zírat do špinavých oken vlaků. To je přeci dobrodružné, co říkáte? Safra, prostě cestovatelský adrenalin. Vytahuji první pivo…

celý cestopopísek čtěte: ZDE

ROMAN KOZÁK - EMIGRAČNÍ DRIFT (Švýcarsko/Itálie 2009)

POLSKO VE DVACETI OBRAZECH

Náš první letošní drif je za námi. Rozbouřené Severní moře, zasněžené pláže, majáky... tak po tom toužila naše suchozemská středoevropská dušička. A jak to všechno dopadlo? Myslím, že za vše hovoří tento úryvek z první zprávy o driftu baltském:

"Polsko mi není neznámé, ale tentokrát tápu. Tápu a nepoznávám! To, co vidíme z oken pociagu wybrakowanego, je zhmotnělá deprese, úpadek a swrab. Po čtrnácti hodinách cesty na sever se ocitáme o čtyřicet let východněji!..."

První z našich reportáží o cestě do Polska naleznete zde:

ROMAN KOZÁK  -  JANTAROVÉ KUPÉ...

Itálie mi z neznámých důvodů přirostla k srdci. Těším se vždy na tu kombinaci nafintěné voňavé země s tím, tak trochu „balkánským“, nepořádkem. Na kombinaci patetické historie s drobnou ošuntělou přítomností. Itálie voní po kávě a čerstvých koláčcích. Itálie křičí a gestikuluje. Itálie troubí a čmoudí. Ale také uchvacuje ledabylou elegancí. Ale dosti již vyznání. Vydejme se zpět, či vlastně kupředu: do krajiny roztodivné a tajuplné. Překročme Rubikon a vrhněme kostky…

(celá reportáž zde: KALÁBRIE - JASMÍNOVÁ RIVIÉRA)

Mezitím, než se nám podaří upravit a naplnit naše stránky novým obsahem, můžete nahlédnou do internetových archivů Železničáře - týdeníku Českých drah, kde se naše cestopisy víceméně pravidelně objevují

Francie 2005 - Bretaň : Rozeklané atlanské břehy...

Itálie 2006       - Portovenere: Golfo di Poeti

Anglie 2006     - Cornwall, Wales: Ostrovní železnice

Dánsko 2007  - Grenen: Expedice Dánsko

Francie 2007  - Perpignan: Cesta do středu vesmíru

Úvodní část neuvěřitelných dobrodružství našich cestovatelů Dona Taterména a jeho věrného druha Pedra Jelliména najdete zde:

PODIVUHODNÉ PUTOVÁNÍ

Bude se jednat o shrnutí našich minuloročních cest. Letošní rok zatím nám zatím nebyl cestovatelsky nakloněn a navíc jsme chtěli přenechat trochu té slávy i našemu příteli a kolegovi Indiana Jonesovi...

Chcete-li tedy poznat mého kolegu jako zuřivého, sportovního reportéra - máte jedinečnou možnost si přečíst jeho  "reportáž psanou na štangli závodní Ukrajiny"... (zobrazit celé)